Signální molekula, která pomáhá zvýšit zánět v plicích, může hrát důležitou roli při zhoršování některých příznaků Dlouhý COVID příznaky, podle studie, která analyzovala vzorky plicní tkáně od lidí s tímto onemocněním.

Výsledky zveřejněné 17. červenceVěda, translační medicína 1, mohl pomoci vědcům účinnější léčba dlouhého COVID který způsobuje příznaky, jako je „mozková mlha“, únava, dušnost a poškození plic a může přetrvávat měsíce nebo roky po infekci SARS-CoV-2, virem stojícím za COVID-19.

Inhibicí molekuly – nazývané interferon-gama (IFN-γ) – u myší s COVID-19 jsme „byli schopni zmírnit chronické stavy po infekci,“ říká spoluautor studie Jie Sun, imunolog z University of Virginia v Charlottesville. "V budoucnu můžeme zacílit tuto cestu jako potenciální léčbu dlouhého COVID."

Zánětlivý protein

IFN-γ je jedním z mnoha proteinů, které tělo uvolňuje v boji proti infekcím. Když je uvolňován bílými krvinkami nazývanými T buňky, vysílá signály dalším imunitním buňkám a podporuje je Zánět. Krátkodobě to zvyšuje průtok krve do infikované oblasti, což napomáhá procesu hojení – ale chronický zánět může vést k poškození buněk a tkání.

Předchozí výzkumy to ukázaly Lidé s dlouhodobým onemocněním COVID mají zvýšené hladiny IFN-γ 2a existují také důkazy, že protein způsobuje poranění v alveolech 3- citlivé vzduchové prostory v plicích, které transportují plyny do az krevního řečiště. Tyto studie však nebyly schopny určit, zda je IFN-γ příčinou poškození plic spojených s dlouhodobou nemocí COVID, nebo jen náznakem jiného mechanismu.

Aby to Sun a jeho kolegové prozkoumali, postupovali ve dvou krocích. Nejprve přijali lidi s dlouhým onemocněním COVID a porovnali buněčné vzorky z jejich plic s těmi od lidí, kteří se zotavili z COVID-19 několik týdnů před studií, a s kontrolami, které nebyly infikovány. K analýze složení vzorků plicních buněk použili techniku ​​zvanou jednobuněčné sekvenování RNA. Zjistili, že vzorky od lidí s dlouhodobou nemocí COVID měly vyšší hladiny T buněk produkujících IFN-γ než vzorky od lidí bez COVID-19 nebo těch, kteří se z infekce zotavili.

Vědci poté infikovali myši SARS-CoV-2. Dvacet jedna dní po infekci měly myši buněčnou odpověď v plicích podobnou té, která byla pozorována u lidí s dlouhým COVID, včetně zvýšených hladin T buněk produkujících IFN-γ.

Vědci léčili některé infikované myši látkou, která inhibuje IFN-γ. Zaznamenali výrazné zlepšení zdraví zvířat – snížení celkového zánětu v plicích, nižší hladiny imunitních buněk, které zánět podporují, a méně usazenin kolagenu, látky, která může poškodit a zjizvit plicní tkáň.

Budoucí léčby

Tým doufá, že cílení na IFN-γ by mohlo mít podobné výhody pro lidi s dlouhodobým onemocněním COVID. "Dalším krokem by bylo zjistit, zda můžeme použít léčbu, která ovlivňuje tuto cestu, abychom zjistili, zda se symptomy u pacientů zlepšují," říká Stéphanie Longet, imunoložka z Mezinárodního centra pro výzkum infekcí v Lyonu ve Francii, která sama dlouhodobě trpí COVID. Dodává, že na trhu jsou již léky inhibující IFN-γ, jako je baricitinib, který se v současnosti používá k léčbě závažného onemocnění COVID-19 a ke snížení zánětu způsobeného revmatoidní artritidou.

Vědci také zdůrazňují důležitost studia další potenciální řidiči dlouhého COVID, o kterém se předpokládá, že postihuje miliony lidí po celém světě. "To, co jsme zde našli, je pravděpodobně faktorem dlouhodobého onemocnění COVID," říká Sun. "Chceme prozkoumat více mechanismů k identifikaci více cílů v budoucnu."